Penzion Na Vyhlídce v Lukově

Tipy na výlety

Zřícenina hradu Nový Hrádek – 4 km od Lukova, zámek Vranov nad Dyjí, hrad Bítov, zřícenina hradu Cornštejn, vyhlášené vinice Šobes, návštěvy vinných sklípků.

Historické město Znojmo

Znojemský hrad, podzemí, vyhlídková radniční věž, rotunda Pany Marie a sv. Kateřiny, Minoritský klášter, Dům umění.

Rakouská strana hranice

Hrad Hardegg, zřícenina hradu Kaja, vinařské městečko Retz, Vídeň 80 km.

Sportovní aktivity

Pěší turistika, cykloturistika – 80 km značených stezek, některé procházejí okolními vinicemi, koupání: Vranovská přehrada – 8km, nové koupaliště v Únanově – 10km, tenisové kurty – 5km.

Podyjím na kole i pěšky

Národní park Podyjí, který byl vyhlášen 1. 7. 1991, je svou plochou pouhých 63 km2 nejmenším z národních parků České Republiky. Nachází se jihozápadně od Znojma. Ochrana unikátního území začala v roce 1978, kdy byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Podyjí. Její velká část byla však s ohledem na hraniční pásmo nepřístupná. 1. ledna 2000 byl vyhlášen na rakouském břehu řeky Dyje Národní park Thayatal, a tak vzniklo jedinečné bilaterální území evropského významu.

Národní park Podyjí je unikátní ukázkou zachovalé krajiny říčního údolí. Řeka Dyje protéká přes chráněné území hlubokým zářezem, který dosahuje hloubky až 220 m. Kaňon má četné meandry, na které navazují údolí vytvořená bočními přítoky, nad tokem řeky ční skalní útvary a stěny, nechybí kamenná moře. Obdobná území naší vlasti byla znehodnocena výstavbou stovek rekreačních objektů a komunikací. Tady výstavbě zabránila železná opona (zbytek ženijních zátarasů se střážní věží můžete spatřit u obce Čížov.

Území je pestřé množstvím rostlinných a živočišných společenstev, jež jsou dána střídavou expozicí svahů řeky, která tvoří osu území. Údolí řeky je takřka celé zarostlé lesy – v západní části se zachovaly zbytky původní podhorské bučiny s jedlí a tisem, pro východní část jsou charakteristické dubohabrové porosty. Zastoupeny jsou i vzácnější dřeviny, jako např. jalovec obecný, višeň mahabelka, dřín obecný a další. Zvláště chráněných druhů rostlin je na území národního parku na osmdesát. Patří k nim brambořík nachový, koniklec velkokvětý, kýchavice černá, divizna nádherná a celá řada orchidejí.

Vedle údolí Dyje jsou zajímavostí také vřesoviště, jež se nacházejí v jihovýchodní části parku a která vznikla vykácením lesů a následnou pastvou dobytka.

Není divu, že takový krásný kout láká stále více návštěvníků. Nejdříve přicházeli pěší turisté, s prudkým rozvojem cykloturistiky přibývá stále více cyklistů, kterých je nyní více než polovina.

V centru Národního parku Podyjí v obci Čížov slouží na jaře a na podzim o víkendech, v hlavní turistické sezóně přes celý týden turistické centrum. Turisté zde mohou získat cenné informace o parku, možnostech turistiky a další údaje. K dispozici jsou propagační materiály, mapy a pohlednice.

Hlavními vstupními body do národního parku jsou na východě Znojmo a na západě Vranov nad Dyjí. Obě místa propojuje 32 km dlouhá červeně značená pěší turistická trasa, procházející např. přes Havranická vřesoviště, údolí Devíti mlýnů, Šobes (vinice s ochutnávkou zde pěstovaných vín), skalní útvary na Pašerácké stezce, Ledové sluje, Vranovské vrásy,…

Z ní pak k řadě dalších atraktivních lokalit odbočují ze Znojma zelená trasa ke Královu stolci, v Popicích zelená k Sealsfieldovu kameni, na Příčkách zelená ke zřícenině Nového Hrádku, na Keplech modrá k Hardecké vyhlídce a k rakouskému Hardeggu.

Nový Hrádek

V samém srdci Národního parku Podyjí se nachází na břehu meandrující řeky Nový Hrádek.

Rozsáhlá zřícenina, která přesahuje rozlohu 8000 m2, se rozkládá na nejužším místě vybíhajícího ostrohu, téměř ze všech stran obklopeného řekou Dyjí, tvořící zde státní hranici s Rakouskem.

Území kdysi patřilo obci Lukov. V roce 1358 je výměnou za jinou vesnici s Louckým klášterem, držitelem poddanské obce Lukov, získal moravský markrabí Jan Jindřich, bratr krále Karla IV., a nechal zde vystavět lovecký hrádek. Po jeho smrti se v držení hrádku vystřídali představitelé různých rakouských, polských a českých šlechtických rodů (Einzingerové, Krajířové, Althanové, Stádničtí a další). Koncem 16. století se stal součástí vranovského panství. V roce 1645 byl dobyt a částečně pobořen Švédy a od té doby postupně chátral. V 19. století sloužil šlechtickým majitelům jako lovecké sídlo.

Je jistě zajímavé, že po první světové válce Nový Hrádek užíval Klub českých turistů. V roce 1926 na své náklady opravil střechu a stropy novější, zachovalejší části. V pravém křídle byl byt pro hajného a ten zde prodával občerstvení. K přespání se nabízela turistická noclehárna ve věži. Celý areál, přístupný do roku 1950, pohltilo poté hraniční pásmo, a tak až do roku 1989 byl veřejnosti zcela nepřístupný.

Areál zříceniny sestává ze dvou nádvoří, hradního příkopu a dvou hradů. Do hradu se vchází po kamenném mostě nad velkým příkopem. Pomocí úzkých můstků a průchodů se dá vystoupit na vrchol polozřícené hradební věže a odtud vyhlédnout do moře zeleně.

Jako by vedle sebe mezi skalními ostrohy plynuly tři řeky vypadají fantastické zákruty Dyje kolem ostrohu zvaného Umlauf (Oprátka). Jen porovnáním viděného s mapou se pozná, který z ostrohů patří Rakousku a který nám.

Milovníky přírody přímo v areálu potěší velké porosty ojedinělé divizny nádherné, která přerůstá výšku člověka. Je možné zahlédnout vzácnou užovku stromovou, nad hlavou přelétne čáp černý…