Beroun
Městská památková zóna
Městská památková zóna byla v Berouně vyhlášena 10. září 1992. Do vlastní obnovy historického jádra se město pustilo o dva roky později. Postupně se podařilo s využitím státních, vlastních i soukromých zdrojů opravit desítky památek a historických objektů.
Dne 13. dubna 2010 převzal ve Španělském sále Pražského hradu pro své město starosta Berouna Jiří Besser cenu za nejlepší realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón za rok 2009
a s ní spojený titul Historické město roku 2009.
Berounská radnice
Budova berounské radnice tvoří dominantu Husova náměstí. Její dnešní, pseudobarokní podoba pochází z roku 1903, kdy byla radnice zcela přestavěna podle plánu místního rodáka Františka Coufala. Další rozsáhlá a náročná přestavba celého radničního areálu byla dokončena v září 1998, kdy bylo zároveň přistavěno moderní křídlo s částečně prosklenými plochami a celý radniční blok byl tak opět uzavřen. Na jeho dvoře vzniklo pěkné atrium s historickou studnou uprostřed a stylovým podloubím.
Jednou z nejpůsobivějších částí radnice je obřadní síň se zajímavým stropem se soškami a bohatými ornamenty, přičemž hlavními motivy jsou trilobiti, kteří představují nejčastěji se vyskytující druhy zkamenělin v okolí Berouna.
Městské hradby
Berounské městské opevnění je jedním z nejzachovalejších hradebních systémů v Česku a má své nezastupitelné místo také v širším středoevropském prostoru. Vzniklo z popudu krále Václava II. na přelomu 13. a 14. století, kdy byly hradby šest až devět metrů vysoké, asi dva metry silné a bylo do nich vestavěno 37 bašt. V této době bylo typické užívání hranolových, dovnitř otevřených hradebních věží. Z tohoto systému můžeme dnes vidět vedle zbytků hradeb, hradebního příkopu a bašt zejména Plzeňskou a Pražskou bránu postavené patrně jednou stavební hutí, což je samo o so
bě unikátní.
Originální partie zdiva se nacházejí zejména při jihovýchodní a jihozápadní nárožní věži, kde se dochovaly části cimbuří, místy s pozdně gotickou nadezdívkou se střílnami. Dochované hradby na jihu města vytváří ve spojení s městskou zelení malebná a romantická zákoutí. Na severu města se okolo hradeb vine Zámečnická ulička, která svými malými domečky připomíná pražskou Zlatou uličku.
Pražská brána
Pražská brána vznikla na přelomu 13. a 14. století přímo proti původnímu brodu přes řeku. Jejím hlavním účelem bylo chránit vstup do města a zároveň sloužit jako pozorovatelna.
V rámci poslední rekonstrukce věžové brány v roce 2004 byla opravena fasáda, včetně obnovy původního kvádrování, dále poškozené části střechy a došlo i na restaurování střešních makovic a korouhví se symbolem českého lva a znakem královského města.
Interiéry brány jsou přístupné veřejnosti. Točité schodiště vede do dvou klenutých místností, v nichž je dnes Výstavní síň Jiřího Jeníčka. Aktuální soubory fotografií zde vystavují studenti pražské FAMU. Z okének brány je krásný výhled na centrum města.
Plzeňská brána
Plzeňská brána je patrně nejstarší částí městského opevnění, svou gotickou podobu si však nedochovala. Po ničivém požáru v roce 1735 byla barokně opravena. Touto branou procházela obchodní stezka z Prahy do Plzně a vybíralo se zde až do roku 1752 clo.
Díky své vyvýšené věži se jde točitým schodištěm, kde je v prostorách bývalé zbrojnice umístěna stálá expozice zaměřená na historii této kulturní památky a celý hradební systém města.
Do druhého patra pak vede původní středověké schodiště v šířce zdi.
Až do roku 1972 zde býval byt hlásného, dnes je zde k vidění expozice věnovaná Berounu a jeho privilegiím.
Pro návštěvníky je zajímavá i prohlídka mechanismu věžních hodin. Z ochozu je krásný výhled na město.
Husovo náměstí
Husovo náměstí tvoří přirozené centrum města. Po ničivé povodni v srpnu 2002 prošlo náměstí komplexní opravou, při níž se výrazně změnila jeho tvář. Vynikly opravené fasády domů i starobylost historického jádra města, kterou podtrhl stylový mobiliář.
Do jeho horní části se vrátila po 85 letech historická kašna z roku 1729 s replikou sochy sv. Jana Nepomuckého. Ta společně se sochou Záboje na pomníku padlým v I. světové válce od sochaře Karla Opatrného z roku 1924 a sochou mistra Jana Husa od kameníka Františka Velíka z roku 1908 připomíná historický původ náměstí.
Měšťanské domy
Pro berounské náměstí je charakteristická skupina měšťanských domů na jeho jižní straně. Domy se zachovalými kamennými klenutými sklepy, renesančními prvky a barokními štíty stojí na místě původních gotických domů. Patří mezi ně hotel Český dvůr, kde byla v roce 1720 zřízena první berounská pošta s hostincem či dům U Tří korun, kde podle pověsti měla být mincovna a kde je uschován poklad, který ještě nikdo nevyzvedl. V dalším měšťanském domě čp. 89, zvaném též Frišmanovský, se narodil významný matematik Václav Řehořovský. Dům dnes využívá Drogerie Endrle, včetně nádherného středověkého klenutého sklepení v podzemí.
Jenštejnský dům
Nejstarším historicky doloženým a architektonicky nejcennějším domem v Berouně je Jenštejnský dům. Původně zde stával dům gotický, který byl patrně celý zničený při požáru na konci 16. století. Nový dům nechal postavit císařský rychtář a ve své době nejbohatší a nejvlivnější muž Berouna Jindřich Čížek z Jenštejna.
Překrásný renesanční obloukový portál z červeného mramoru od stavitele Jiříka Táborského nese datum přestavby 1612. Od roku 1965 sídlí v Jenštejnském domě Muzeum Českého krasu, stejně jako v domě sousedním z druhé poloviny 17. století.
Při prohlídce portálu Jenštejnského domu by neměly pozornosti návštěvníků ujít také tabulky na levé straně domu. Je na nich zaznamenána hladina vody při povodních v roce 2002, kdy voda dosáhla v tomto místě náměstí výšky 186 cm, i také v roce 1872, kdy se hladina zastavila na 259 cm.
Kostel sv. Jakuba
Kostel sv. Jakuba - původní trojlodní bazilika - vznikl patrně ve 13. století současně s městem a až do 16. století byl obklopen hřbitovem. V polovině 17. století byla přistavěna barokní zvonice. Uvnitř kostela zaujmou obrazy sv. Jakuba a sv. Jana Nepomuckého od Jana Petra Molitora, Snímání z kříže Van Dyckovy školy či cínová křtitelnice a vyřezávaná kazatelna. Zvláštní památkou je železná deska manželů Henikových, připomínající konstituční rok 1848, umístěná na východní vnější straně kostela. Nad deskou je vysoký litinový kříž s Kristem, vyrobený v nedalekém Novém Jáchymově.
Kostel se od konce roku 2000 může pochlubit i čtyřmi novými zvony, které vyrobila zbraslavská zvonařská dílna Rudolfa Manouška. Zvony získaly jména po českých světcích - Václavovi, Ludmile, Anežce a Vojtěchovi. Obnovení svatojakubských zvo
nů v berounském děkanském chrámu bylo financováno z veřejné sbírky.
V roce 2004 získala farnost darem od farníků z holandského partnerského města Rijswijk plně funkční varhany s nádherně měkkým zvukem, které doprovázejí chrámový sbor při koncertech. Ty se v kostele sv. Jakuba konají zejména v době adventu a vánočních svátků.
Morový sloup
Před hlavním vchodem do kostela sv. Jakuba stojí morový sloup, který byl vztyčen na náměstí v době moru v roce 1680. Této nemoci tehdy padlo v Berouně za oběť 341 lidí, což byla téměř polovina obyvatel města.
Obrázky na stěnách sloupu jsou mnohem mladší než vlastní stavba a byly zde nainstalovány v roce 1936 náhradou za plechové malby z 19. století, které jsou nyní ve sbírkách Muzea Českého krasu v Berouně.
Areál děkanství
Mezi kulturní památky patří také barokní budova děkanství římskokatolické farnosti naproti kostelu. Stavba s pětiosým průčelím, členěná římsami a osazená okny se srdčitými mřížemi, nahradila na počátku 18. století původní gotickou faru. Z té se dochovaly pouze sklepy s valenou klenbou, které jsou propojeny chodbami.
Duslova vila
Nejkrásnějším a zároveň i jediným pseudorenesančním domem v Berouně je Duslova vila. Byla postavena architektem Antonínem Wiehlem v roce 1890 pro místního podnikatele Martina Dusla. Pro své architektonické kvality byla v roce 1996 zapsána do státního seznamu kulturních památek. Vila se zahradou hostila i takové osobnosti, jako byl např. francouzský paleontolog Joachim Barrand. V letech 2002 - 2003
prošel objekt rekonstrukcí, po níž se do zrestaurovaných místností v přízemí přestěhovala Městská galerie Beroun.
Součástí galerie je i zimní zahrada, která vede do Pakostova sadu. Interiéry vily s překrásnými nástropními malbami a štukovou výzdobou jsou přístupné veřejnosti vždy druhý zářijový víkend, v rámci oslav Dnů evropského dědictví.
Památky mimo památkovou zónu
Zábranský kostel
Hřbitovní kostel Zvěstování Panny Marie je často nazýván Zábranský podle toho, že byl postaven za branami města. Vznikl v roce 1528 za času moru společně se hřbitovem. Původně pozdně gotický kostel byl však v průběhu třicetileté války zpustošen a časem zchátral natolik, že musel být zbourán, a v letech 1739 - 1744 byl postaven znova v barokní podobě. Poté, co byla v Berouně nedaleko kostela zřízena v roce 1773 piaristická kolej, kterou v letech 1785 - 1787 navštěvoval i slavný buditel Josef Jungmann, sloužili zde piaristé mše svaté každý den, a to až do roku 1870. Po jejich odchodu kostel chátral. Přesto se v roce 1875
podařilo namísto staré dřevěné zvonice postavit novou věž. Úplného restaurování se kostel dočkal až v roce 1923, kdy byla opravena i hřbitovní zeď.
Uvnitř kostela zaujme rokoková kazatelna s reliéfy Nabevzetí a Beránka božího, hlavní oltář od pražského řezbáře Ferdinanda Ublakera a starobylé varhany, na jejichž obnovu proběhla veřejná sbírka.
Kaple Bolestné Panny Marie
Kaple Bolestné Panny Marie byla postavena u studánky, u níž se v roce 1723 udála řada zázraků a jejíž vodě byla připisována léčebná moc. Kapli nechal v roce 1724 postavit berounský děkan Jiří Procházka de Lauro. V roce 1737 byl do kaple darován obraz Bolestné Panny Marie, který dnes zdobí jeden z vedlejších oltářů v kostele sv. Jakuba.
K prameni se zázračnou vodou se často konala procesí věřících zblízka i zdaleka. Z tohoto důvodu byla ke kapli zřízena křížová cesta. V letech 1733 - 1786 u kapličky postupně žili různí poustevníci, aby tuto svatyni ochraňovali a zároveň udržovali. Císař Josef II. však v letech 1786 a 1787 vydal dekrety, kterými zrušil kapli i poustevnu. Kaple byla později obnovena a v roce 1893 podle návrhu architekta Josefa Mockera přestavěna v novogotickém slohu. V té době se však už procesí nekonala a věhlas kaple i sláva zázračné studánky definitivně pohasly.
Kaplička je přístupná veřejnosti jednou v roce, a to vždy druhý zářijový víkend v rámci oslav Dnů evropského dědictví.
Výlety v okolí
Amerika se říká skupině vápencových lomů poblíž obce Mořina. Ale pokud jste čekali výlet do USA, nemusíte být ještě zklamáni. Lomu Velká Amerika se kvůli podobnosti s americkými kaňony říká český Grand Canyon a určitě ho znáte třeba z filmu Limonádový Joe. Velká Amerika je největší ze všech lomů, je asi 750 m dlouhá, 150 m široká a 67 m hluboká. Těžba tu byla zastavena v roce 1963 a na dně lomu se nachází asi 10 metrů hluboké jezero s křišťálově čistou vodou. Od Velké Ameriky směrem k vápence uvidíte lom Mexiko. Můžete se podívat i na Malou Ameriku a spoustu dalších menších lomů. Pověstné jsou na Americe i štoly, kterých je obrovské množství.
Matoucí je i to, že téměř všechny, ale hlavně ty méně známé, mají spoustu různých jmen. Spletité chodby, jeskyně a příroda vždy lákaly nejen speleology, ale i trampy, dobrodruhy a hledače pokladů. Nejspíš proto jsou lomy Amerika opředeny spoustou legend. Nejznámější jsou pověsti o Hagenovi. Podle některých to byl příslušník SS, který se ve štolách schovával po válce, ostatní tvrdí, že pověsti vznikly jenom proto, aby odradily zvědavé turisty od vstupu do nebezpečných chodeb.
V Americe můžeme dokonce najít Hagenovu štolu, jezírko a traverzu, na které prý věšel svoje oběti. Říká se, že kdo na ni třikrát zaklepe a řekne: Hagene, vem si mě, ten do roka zemře. Pohled z výšky Ať už kvůli strašlivému Hagenovi, nebezpečným
stezkám, nebo vzácné přírodě, je do lomu vstup zakázán. Přesto si ho můžete prohlédnout z vyhlídkové terasy nebo obejít po pěšinkách vedoucích kolem. Pokud vám to nebude stačit, stačí dojít do nedalekého letiště v Bubovicích a zaplatit si vyhlídkový let nad Amerikou. Z ptačí perspektivy vypadá ještě lépe. Nedaleko najdete i skanzen těžby vápence „Solvayovy lomy“.
Bubovické vodopády
Zveme Vás na krátkou procházku nebo velký výlet k Bubovickým vodopádům. Nepředstavujte si žádnou Niagaru. Bubovický potok je jen malá strouha, často zcela bez vody. Přesto na něm, cca 2,5km nad obcí Srbsko najdete pěkné malé vodopády. V zimě bývají zamrzlé a v tu dobu jsou nejmohutnější. Díky mrazivém údolí zde led vydrží poměrně dlouho. A kdybyste přeci jen přišli po oblevě a led byl pryč, tak budete mít alespoň štěstí v tom, že je ve vodopádech dostatek vody.
Autem se k vodopádům nedostanete. Z obce Srbsko musíte jít pěšky. Nejdříve po žluté značce a od Kubrychtovy boudy pak po červené. Bude-li opravdu mráz, doporučujeme se vrátit zpátky. A to buď do Srbska nebo na křižovatku se žlutou a pak dál po červené (cestě Vojty Náprstka – nejstarší značené turistické cestě v ČR) kolem Královy studně a Dubu sedmi bratří na Mořinu nebo na Karlštejn.
Když není sníh či led, můžete jít po červené dál až do Svatého Jana pod Skalou. Cesta vede po kamenech nahoru a dolů, proto není za pravého zimního počasí zrovna nejbezpečnější. Cesta přes vodopády není vhodná ani pro cyklisty, rodiče s kočárky nebo běžkaře. Ale těch pár kilometrů k vodopádům hravě každý zvládne i po svých.
Balónem nad Karlštejnem
Let balónem sám o sobě je nevšedním zážitkem. Pokud se k tomu přidá neskutečný výhled na věže Karlštejna, skály mezi Srbskem a Tetínem, údolí Berounky, Velkou Ameriku a okolní lomy, Tetín atd., tak se zážitek ještě umocní!
Sami si pak let můžete vyzkoušet objednáním na
Rozhledny a vyhlídky Karlštejnska
Pohledy shora na krajinu, vesničky a další zajímavosti mají svoje neopakovatelné kouzlo. Karlštejnsko je kopcovitou oblastí, a tak je zde plno míst, kde se můžete rozhlédnout po kraji. Na Černošice se můžete podívat ze Staňkovky. Je to místo přístupné od silnice na Kosoř. Skála nad Černošicemi je bez zábradlí, musíte tedy být opatrní. Proti proudu řeky Berounky se dostanete do Řevnic. Vyšplháte-li přes náměstí, kolem lesního divadla až na vrch Babku, uvidíte údolí této části Berounky z druhé strany. Na místě s výhledem kdysi stávala malá rozhledna a město Řevnice zde chce vybudovat novou.Dobrý rozhled skýtá i sám hrad Karlštejn i srbské skály. Samostatnou kapitolou vyhlídek je obec Tetín. Poloha obce nad řekou Berounkou skýtá hned několik vyhlídek.
Z tetínského hradu směrem po vodě až k Srbsku, nebo od kostela směrem k Berounu. Krásný výhled na samotný Tetín je z druhé strany od cyklostezky Beroun – Srbsko nebo přímo ze silnice z Berouna do Srbska. Vyhlídka ve Svatém Janu pod Skalou je přímo u Křížku nad obcí. Dostanete se k ní úzkou cestičkou zleva kolem kláštera. Rozsahem malé, ale i tak krásné jsou vyhlídky na lom Velká Amerika, které jsou propojeny stezkou. A samozřejmě nesmíme zapomenou na nejvyšší bod celého Karlštejnska - rozhlednu Studený vrch, o které se více dozvíte v samostatné kapitolce níže. Zcela nová rozhledna stojí u osady Lhota u Vráže. 
Vyrazíte-li z Prahy a jejího těsného okolí, překvapí vás první nečekaná vyhlídka – v Lanovém centru v Ořechu. A nemusíte se bát. Nahoru vyšplháte po dřevěných schodech a rozhled je zajímavý.
V nejnižší části domu jsou dvě podlaží barokních sklepení, kde je instalována stálá
výstava o dějinách vinařství na Karlštejně.
Od poloviny listopadu se muzeem line vůně perníku, protože začíná tradiční výstava perníkových betlémů. Účastní se jí perníkářky z blízkého okolí,
ale často i ze vzdálenějších míst.
První MUSEUM VOSKOVÝCH FIGURÍN v PRAZE, bylo slavnostně otevřeno za účasti politických i kulturních osobností v březnu roku 1997. Myšlenku na jeho vytvoření se zabýval jeho majitel, p. Zdeňek Kočík, již řadu let. Po rozhodnutí, že museum vytvoří ryze český tým složený ze špičkových sochařů, architektů a vizážistů, se po dlouholeté usilovné práci podařilo toto museum vytvořit. Po obrovském zájmu jak domácích, tak i zahraničních návštěvníků, se tato skupina rozhodla zrealizovat následující projekty:
Estonsko Camping
Finsko Camping
Francie
Holandsko Camping
Irsko Camping
Itálie Camping
Lucembursko Camping
Maďarsko Camping
Německo Camping
Norsko Camping
Polsko Camping
Portugalsko Camping
Rakousko Camping
Řecko Camping
Rumunsko Camping
Rusko Camping
Slovinsko Camping
Španělsko Camping
Švédsko Camping
Švýcarsko Camping
Turecko Camping
Velká Británie Camping
Česká republika
Slovensko
