Penzion Vila Blanka

Karlštejn

Hrad, jehož postavení mezi českými hrady je výjimečné, a to nejen historickým významem, ale i jeho mohutností a architekturou.

Založil jej roku 1348 český a římský král Karel IV. a přisoudil mu úlohu schránky korunovačních insignií a nejcennějších relikvií římské říše. Hrubá stavba Karlštejna trvala přes sedm let, vnitřní úpravy kaple svatého Kříže se protáhly až do roku 1365. Hradní opevnění mělo ve své době odolat jakýmkoli útokům a to se skutečně potvrdilo v roce 1422, kdy Karlštejn marně obléhali Pražané.

Křivoklát

Hrad Křivoklát je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších hradů českých knížat a králů, jehož počátky sahají do 12. století. Za panování Přemysla Otakara II. vznikl rozsáhlý, velkolepý královský hrad, jenž byl výrazně přestavěn Václavem IV. a později velkoryse dobudován Vladislavem Jagellonským. Křivoklát byl několikrát těžce poškozen požárem. Stal se obávaným vězením a jeho význam prudce poklesl. Romantismus 19. století a zejména majitelé hradu Fürstenberkové, kteří hrad drželi až do roku 1929 přivedli hrad k záchraně jeho restaurováním. Národní kulturní památka, dnes je hrad ve správě Státních hradů Křivoklátska.

Koněpruské jeskyně

Leží ve středních Čechách 7 km jižně od Berouna v chráněném území Český kras nedaleko hradů Křivoklát a Karlštejn. Objeveny byly v roce 1950 a pro veřejnost zpřístupněny roku 1959. Vznikly v devonských vápencích starých až 400 miliónů let. Jsou vyvinuty ve třech výškových úrovních s denivelací více jak 70 m. Jejich celková délka přesahuje 2 km, zpřístupněná trasa je dlouhá cca 590 m a její prohlídka trvá 1 hodinu. Ve svrchním patru byla v 15. století tajná penězokazecká dílna. Jeskyně jsou jedinečné svou opálonosnou výzdobou a paleontologickými nálezy, dokládajícími vývoj přírody za posledních 1,5 miliónu let.

Beroun

Okresní město na řece Berounce na západním okraji CHKO Český kras bylo založeno Václavem II. r. 1295 na místě starší osady (Brod). Název Beroun je odvozen od italské Verony. Město se zanedlouho stalo centrem podbrdského kraje. Počátkem 14. století bylo město opevněno. V 16. století zažíval Beroun nebývalý rozmach, který byl bohužel zbržděn požárem r. 1599 a zanedlouho třicetiletou válkou. Od r. 1714 se město stalo centrem nového berounského kraje. V 18. století se v okolí Berouna začala těžit železná ruda. Průmyslová revoluce přinesla rozvoj železářství a výroby cementu. Dnes je dominujícím oborem průmysl textilní, dále potravinářský, strojní a stavební. Z berounských památek stojí za pozornost velmi zachovalé opevnění s věžemi a příkopy a patří k vzácným příkladům městského opevnění své doby. Zachovaly se i městské brány ze 14. století. Na konci 13. století byl založen farní kostel sv. Jakuba, původně gotický byl po požáru přestavěn (1606), dnešní podoba je barokní z poloviny 18. století.

Točník

Stejně jako hrad Karlštejn je nerozlučně spjat se jménem Karla IV., také hrad Točník je podobným způsobem spojen s osobou svého zakladatele, Karlova syna Václava IV. První zpráva o Točníku pochází z roku 1398. Hrad byl od počátku koncipován jako velkolepá, reprezentativní, architektonicky velmi vyspělá stavba. Po renesačních úpravách, provedených pány z Vartemberka a pány z Lobkovic, byl užíván až do období třicetileté války, během jejíhož průběhu zpustnul. Nadále byl dobře udržován pouze bývalý královský palác, jehož reprezentační sál byl v 18. století barokně upraven na poutní kapli sv. Bartoloměje. Poslední šlechtický majitel Josef Colloredo-Mannsfeld vlastnil hrad do roku 1923. Točník, jehož vývoj byl násilně přerušen husitskou revolucí, dodnes představuje jeden z vrcholů vývoje českých hradů na konci 14. století.

V letních měsících se zde odehrávají pravidelné historické souboje, včetně ukázek historický řemesel.